PPS Agro Strachotín - Veltlínské zelené 2000 kabinet
Pozn.: chutnáno 08/2008
K tomuto vínu jsem víceméně přistupoval tak nějak s rezervou. Při naší návštěvě ve Strachotíně jsme ho prakticky čistě náhodou objevili v jednom z regálů mezi neprodejnými atrapami lahví s vínem. Zaujala mě jeho výrazně vyzrálá barva a po zjištění ceny 100kč jsem jej nakonec přidal mezi kupované lahve. Nejdříve jsem se rozhodl k němu přistupovat jako spíše k suvenýru s tím, že láhev si schovám a nechám uzavřenou - neočekával jsem již od vína žádné překvapení. Nakonec ale moje zvědavost byla silnější a láhev jsem otevřel.
Láhev průhledná bordo 0,75l má číslo šarže 02 a je opatřena pro mě docela vkusnou vinětou. PPS Agro Strachotín na vinětách používá obrázek drobného ptáčka vlha pestrá. Tento chráněný živočich má svá hnízdiště v blízkosti vinohradů společnosti a stal se jakýmsi symbolem jejich vín. Z etikety lze vyčíst vinařská oblast mikulovská, vinařská obec Popice a viniční trať Sonberk. Prokvašeno bylo víno na 11,3% alkoholu a podle zbytkového cukru je zařazeno jako suché.
Jak už jsem psal, víno mělo patrnou nazrálou barvu, takový sytě žlutooranžový odstín. Vůně byla taktéž výrazně nazrálá, nahořkle mandlová se stopami minnerality až zemitá. Okrajově již byl cítit náznak lehce nepříjemné stařinky. Chuť výrazně suchá příjemně mandlová. Ovšem po velmi krátké době se ve sklenici víno začalo bortit. Po půl hodině ve vůni začaly nekompromisně převažovat tóny staroby a chuť se stávala prázdnou. Nic víc jsem ovšem ani od vína nečekal a i přesto to pro mě byl zajímavý ’suvenýr’ z návštěvy vinotéky a dojmy mám více méně pozitivní (to se ovšem složitě popisuje - paradoxně příjemný večer s vínem za vrcholem)
Nevím jakou minulost má konkrétně tato láhev za sebou a jak byla skladována. Možná si v regálu pobyla příliš dlouhou dobu a uložena ve sklepním archívu by měla jiný výraz. Tento Veltlín asi mohl někdy být pěkné pohodové víno, ovšem alespoň tato láhev již byla na konci svého života a my jsme ji s H. dopřáli ‘důstojný odchod’
Diskuze
Tak podle barvy bych se spíše bál oxidace, ale o té nepíšeš, že by tam byla. Mám od nich PN VZH 2003 a Sv PS 2003, o nichž přemýšlím, zda taky nebudou za zenitem. I když jestli vydržel tenhle kabinetní VZ takhle dlouho “pitný”, naděje na zajímavé víno u mne vzrostla Ale už to musím otestovat co nejdříve…
jeje, to už je dávno, teď už jen vzpomínám :o)
pitný je ’silné’ slovo, no rozhodně to nebylo oxidativně nepříjemné, ale spíše už podle očekávání dost unavené a po nějaké chvíli postupně rozpadlé…
jinak obecně jsem i letos z pps agro odjížděl s lepšími zážitky než mnozí jiní vínomilci :~)
Tak já se na ty dvě nulatrojky brzy podívám