F. E. Trimbach - Pinot Noir Réserve 2003
chutnáno: 10/2008
Alsasko (Alsace) je pravděpodobně jedinou francouzskou oblastí, kde je běžným zvykem uvádět jméno odrůdy na etiketě AOC vín, přičemž jedinou povolenou modrou odrůdou v apelaci je typická burgundská odrůda Pinot noir. Podle encyklopedií se této odrůdě i zde na severu francie podařilo výborně aklimatizovat a vína z ní dosahují vysoké úrovně.
Historie alsaského rodinného vinařství Trimbach sahá až do roku 1626. Zkušenosti a vinařské umění se postupně předávalo z otce na syna. Jako klíčový by se dal označit rok 1898, kdy Frédéric Emile Trimbach sklidil se svými víny úspěch na mezinárodním veletrhu v Bruselu. Od té doby je vinařství z malebného městečka Ribeauvillé považováno za jedno z nejznámějších vinařství v Alsasku. Dnes jej vlastní bratři Bernard a Hubert, a vedou spolu se svými syny Pierre a Jean Trimbachovými. Podpisem vinařství F.E.Trimbach jsou hlavně jejich suché, řízné a skvěle vybalancované ryzlinky, se kterými jsem již měl možnost se seznámit na degustacích a byl jsem potěšen i základní nejnižší řadou.
Láhev s vinětou F.E. Trimbach Pinot noir Réserve ročník 2003 je pro mě ovšem první seznámení (Réserve v apelaci nic konkrétního neznamená a jde vlastně asi jen o marketingový název). Ambaláž je pro Alsasko více/méně tradiční. Zelená štíhlá láhev, žlutá etiketa s výrazným logem Trimbach, uvedením odrůdy, apelace, vesnice Ribeauville a ročníku, obsah 13% alkoholu. Zadní části dominuje mapka francie s vyznačením Alsace. Láhev byla uzavřena plným korkem, který za několik roků ležení do sebe nasákl víno a na plošce mu krásně vykrystalizovala vrstva mikrokrápníčků.
Otevřenou láhev jsem nechal necelou hodinku nadechnout. I když byl v láhvi patrný depot, dekantovat do karafy jsem se tentokrát neodvažoval a raději jsem se snažil opatrně nalévat. Barva se mi jeví na pinot možná trošku vyšší, ale stále průsvitná červeno fialková s nazrálými okraji. Vůně ovocná s výraznými selskými či živočišnými tóny. Spolu s H. se utvrzujeme, že takto by mohla ‘vonět’ propocená kůže či koňský postroj. Lehce do toho vystupuje alkohol a nepůsobí nikterak rušivě. Chuti vládnou zralé šťavnaté višně, trocha lesních jahod, až sametově hebké tříslo, možná příliš výrazná kyselinka a škoda docela nepříjemně vystupující hořkosti. V závěru chuti ještě zaznamenám špetku vanilky.
Na úplný konec si neodpustím několikrát přivonět k prázdné skleničce, pro mě to je typická kožená brašna a krásně se to očuchává
Diskuze