Vinný Pavouk

Kerner je poměrně mladá, původem německá odrůda, vyšlechtěná v roce 1929 vzájemným křížením odrůdy Trolínské a Ryzlinku rýnského. V německu je Kerner celoplošně povolenou odrůdou od roku 1969, u nás je mezi registrovanými odrůdami zapsán až od roku 2001.

Jiří Hort - Kerner 2007

Kerner od pana Horta mám v lednici jako příležitostný nákup po jedné degustaci. “Toto víno bude skvělé někdy na vánoce…”, řekl pan Hort v létě směrem k jeho Kerneru ročníku 2007, po té si ještě stihl postesknout (zkušeně marketingově ), že oni to již nebudou mít možnost ochutnat, protože jim ve sklepě zbývá několik posledních kartonů a ročník je již tedy téměř vyprodán. Nu což, řekl jsem si, já si schválně zkusím počkat… A v předvečer štědrého dne jsme si láhev spolu s H. otevřeli…

Je pravda, že na webu vinařství Hort jsem toto víno při velmi rychlém proklikání (již?) nenašel. Co vím, tak získal stříbrnou medaili na AWC Vienna 2008. K informacím o samotném vinařství se hodí navštívit příspěvky a komentáře tady nebo tady.

Láhev, uzávěr i (nekvalitně potištěná) etiketa jsou vlastně tradiční pro tuto řadu vín od vinařství pana Jiřího Horta. Zelená top bordó uzavřená plným kvalitním korkem (potištěný logem a webovou adresou).
Ze zadní etikety luštím původ hroznů Drnholec/Výsluní, zařazení jako polosuché, alkohol 12.5%, číslo šarže 8/07 - číslo vzorku 15, předpokládaná archivace do roku 2015.

Jiří Hort - Kerner 2007

Barva je světlejší, ale pěkně čistá, snad zahlédnu sem tam nějaké jemné zaperlení po nalití. Vůně je nejdříve sevřená a slabá. Popis vína slibuje kořenitou až bylinnou, s tóny pomerančové kůry. Pomeranče ve vůni mám v poznámkách z degustace, ale tentokrát je necítím. Projev je jen lehce aromaticky kořenitý. Po pár hodinách od otevření se ale přece jen vůně začne probouzet (nebo jsem konečně začal cítit a fungovat ), poznávám avizovanou bylinnost a sem tam bych řekl i ryzlinkovou ušlechtilost v podobě různých jemných tajemných tónů. Pomeranče z papírkových poznámek se ale již nedostavují. Chuť se podle etikety projevuje svěží příjemnou kyselinou, medovou nasládlostí s minerální dochutí. Kyselinku já ale hodnotím spíše trochu ostřejší, s dotekem zbytkového cukru na mě nepůsobí úplně harmonicky, ale to se snad ještě časem sladí. V závěru příjemně sladce-kyselé pomeranče (vzpomínka na krvavé kubánské?), s trochou hořčinky v závěru snad i náznak na sladký grep.

Víno je to typicky, za pomoci moderních technologií, hortovsky zvládnuté a jinak skladovaná láhev bude mít už dnes možná příjemnější projev, než moje vypitá láhev, která by asi mohla ještě ležet. Nevím, pouze doměnky. Já další láhev nemám a za cenu 240kč není ani moc chuť se o tom přesvědčit

A tomu, kdo si můj dnešní zápisek čte, přeji samozřejmě příjemné klidné svátky v kruhu těch nejmilejších a bohatou štědrovečerní nadílku!