Mähler Besse - Cheval Noir 2004
Chutnáno 02/2009
Cheval Noir je značka jednoho z vlastních vín obchodní společnosti Mähler-Besse z Bordeaux. Historie společnosti se začíná psát někdy roku 1892, kdy Anton Frédérik Elimar Mahler přijíždí z Nizozemska do Bordeaux převzít po svých rodičích textilní podnik. Namísto toho se ale rozhodne věnovat vínu a zakládá svoji vlastní společnost, kterou dnes vede jako třetí v pořadí Franck Mahler-Besse. Kromě obchodu vyrábí i vlastní jména vín například v Médocu, Côtes de Blaye nebo v Saint-Émilion, ale i ve Španělsku, primárně vše vesměs určeno na export.
Cheval Noir 2004
Saint Émilion, odkud má Cheval Noir (v překladu ‘černý kůň’?) původ, je rozlohou relativně malá apelace francouzské oblasti Bordeaux, ležící na pravém břehu řeky Dordogne. Klasifikace oblasti St.-Émilion neproběhla v roce 1855, ale mnohem později v roce 1955 (resp. 1958) s tím, že je průběžně přibližně po deseti letech reklasifikována. Hlavní stavební odrůdou je zde Merlot, doplňovaný odrůdami Cabernet Sauvignon a Cabernet Franc. Díky vysokému poměru merlotu, jsou vína odtud díky své měkkosti považována za více přístupná těm, kteří k červeným vínům teprve hledají cestu či se jim zdají příliš drsná.
Cheval Noir 2004 jsem otevřel jako doprovod k jinde zmiňovanému bažantovi. Jedná se o cuvée odrůd 60% Merlot, 20% Cabernet Sauvignon, 20% Cabernet Franc. Alespoň jsem se k tomu doklikal na webu společnosti Mähler-Besse, v jednotlivých ročnících se asi zastoupení odrůd bude mírně lišit. Láhev tradiční zelená bordó, uzavřená plným dlouhým korkem s potiskem (Mähler Besse, Cheval Noir, Gand Vins a obrázek černého koníka). Etiketa s perokresbou městečka St. Émilion a na tom černý koník (asi nepřehlédnutelná), dominuje nápis černým fontem Cheval Noir a tím stejným menším ročník 2004, červeným informace jako Grand Vin a Saint Émilion. Pod etiketou ještě černá nálepka společnosti Mähler-Besse. Angličtina na zadní etiketě ukazuje na víno určené primárně na export a obsah alkoholu je na ní uveden 12.5%.
Cheval Noir 2004
Barva není příliš hluboká, taková tmavě červená s trošinku dohněda odstínem, při silnějším zdroji snadno průsvitná. Aby se projevila vůně, potřebuje se víno pořádně rozdýchat. Ovoce s lehkou kořenitostí doplní sem tam nenápadný závan animálnosti, ale když i po několika krouženích byla vůně dost nečitelná a málo výrazná, šlo se víno nadechnout do karafy. Hodinka v karafě snad pomohla i chuťovému projevu. Ovocnou směs černých bobulí pomalým nástupem postupně doplňuje hebké tříslo, až je toho po krátké chvíli plná pusa s docela dlouhým závěrem. Místy se trochu štiplavě na jazyku projevil alkohol. Snoubení s pečeným bažantem a nějakým tím brokem si myslím docela i fungovalo.
Bažant na (hodně) divoko
Diskuze