Degustace vinařství Jan Plaček
Malé rodinné vinařství Jan Plaček tvoří mladí sympatičtí manželé, kteří z Moravských Bránic přijeli společně představit svou poslední produkci. S nadsázkou řečeno, pan Plaček coby vinař a paní Plačková manažerka vinařství 
Pan Plaček se svou paní představili devět vzorků
Vinnou révu pěstují ve dvou vinařských obcích, Moravské bránice a Mělčany. Celková rozloha vinic je momentálně nějakých 30ha, z čehož malou část tvoří teprve nově vysázené vinice, roční produkce dosahuje 25000 lahví. Převážná část produkce je prodávána přímým zákazníkům rovnou ze sklepa, a to nejen v lahvích, ale i jako sudové víno pro okamžitou konzumaci do vlastních přinesených nádob. Po telefonické domluvě lze vinařství navštívit i mimo oficiálně uvedenou dobu. Další část prodeje tvoří hlavně vinotéky a gastroprovozovny v okolí.
Vinařství Jan Plaček
Ve vinicích jsou dodržována pravidla integrované produkce, někde zavádí i zásady bioprodukce a na trh se chystají s biovíny. Ohledně bioprodukce pan Plaček žertuje, že vinice patří jeho paní a mohou mít jen tolik hlav, kolik manželka zvládne okopat
Degustace vinařství Jan Plaček
Chutnalo se celkem devět vzorků, u kterých se vinař rozhodl vykašlat na byrokracii se zatřiďováním a všechna tak jdou na trh jako vína moravská zemská…
Müller Thurgau 2008:
Překvapivě broskvově sauvignonová vůně. Suché mladé víno na rychlé vypití, pohodová dochuť s jemně kořeněnou hořčinkou.
Veltlínské zelené 2008:
Pěstují přibližně na 4ha. Na veltlín možná netypicky ovocně kořenitá vůně, v chuti svěží s lehkým dotekem zbytkového cukru. Víc jsem si k němu nepoznačil, asi mě tedy nějak zvlášť nezaujalo?
Sauvignon 2008:
Víno pochází teprve z druhé sklizně a z vinice, na které jsou snad již údajně prakticky prováděny zásady bioprodukce. Ve vůni spíše broskvový typ sauvignonu s náznakem rybízového listí. V chuti dominuje živá a ostřejší kyselinka, která se možná zjemní časem. V dochuti mám poznačeny takové polodozrálé broskve.
Muškát moravský 2008:
Muškátová vůně, tak akorát aromatická, jemně působící a příjemná. V chuti mladictvě živé s hezkou kyselinkou, ale příjemně pitelné víno s kořenitou dochutí broskvové pecky. Přísedící remcali na přílišnou suchost, já mám v poznámkách poznačeno, že právě pevná kyselinka se mi líbila a cukřík mi nechyběl. Schválně bych si to rád s odstupem přechutnal jak by se můj názor lišil…
Frankovka rosé 2008:
Taková nějaká jahodovo žvýkačková vůně, v chuti spíše suché s říznou kyselinkou a jahodovým pozadím. Více jsem si nepoznačil.
André 2007:
Příjemná ovocně povidlová vůně. Živé a ovocně svěží, dobře zakomponované tříslo se suchou rybízovo-ostružinovou dochutí. Mám poznačeno ochutnat v klidu. A taky ho vyzkouším, jednu láhev jsem si odnesl domů.
Frankovka 2007:
Mám jen stručně poznačeno: vůně působí lehce ovocně-mátově, v chuti spíše řidčí s výraznější kyselinkou.
Frankovka 2006:
Tato Frankovka si poležela 6 měsíců v použitých sudech. Víno oceněno v Malá encyklopedie českých a moravských vín 2008 a také v TOP 77 ročník 2008 - 2009. Vůni mám poznačenou jako hezkou ovocnou, tak akorát doplněnou o stopu sudu. V chuti višně doplněné o stopu minerality, hezky zakulacené prodýcháním v sudu, příjemně pitelné. Láhev bych si vzal domů, při ochutnávce bohužel nebyla na prodej.
Svatovavřinecké 2007:
Víno vyrobené z asi 40let starých keřů. Višňovo rybízová vůně, výraznější kyselinka spolu s tříslem působí trochu drsněji, možná se ležením zlepší. Část tohoto vavřince mají ve sklepě uložený i v použitých soudcích a poznačil jsem si potom za rok ochutnat, nějak mi připadne, že prodechnutí v sudu by mohlo toto víno zajímavě zakulatit.
Diskuze s manžely Plačkovými po ochutnávce
Plačkovi přivezli zajímavá vína, určitě při cestě do Brna stojí za to se u nich zastavit, navíc podle webu vinařství za příjemné ceny, držící se vesměs osmdesát korun za láhevsi je z čeho vybrat. Na závěr degustace proběhlo ještě hodnocení přítomné veřejnosti, jako nejlepší bílé víno bylo vybráno Veltlínské zelené 2008 a z červených vín nejvíce chutnala Frankovka 2006. A pak už se jen dopíjeli otevřené lahve, debatovalo se s vinařem, klábosilo a drbalo u stolků, no a taky zapíjelo Josefa
Diskuze
Haha, to je dobré, zase můžeme srovnávat: http://www.ovine.cz/index2.php?pg=show&id_zajim=4782&id_polozky=7
Zdá se, že se zase docela shodneme.
Myslím, že Plačkovi mají docela slušně našlápnuto… Budu je sledovat
už jsem konečně ukořistil i jednu lahev, červenou 2007, ale detaily z hlavy nevím, šel jsem spíš po názvu viniční trati (mají docela pěkné terroiry). Jak jsem úchylný na ty tratě, pořád mi chybí takové to: na téhle trati se nějvíc daří této odrůdě…z těhle tratí si nejvíc považujeme téhle, taky jsme tam vysadili…Nevím, jestli je to tím, že ten vinař tak neuvažuje, všude má mladé výsadby, pro jistotu téměř celou odrůdovou knihu, nebo wineblogeři tohle zrovna nestíhají napsat nebo to pak po sobě nemůžou přečíst
vážně je docela dost vinařů, kteří mají prvotřídní tratě, ale jejich jméno je skoro v nejpřísnějším utajení a prezentujou ta vína jakože osm odrůd bílých, sedm červených, šest druhů přívlastků, dvě rosé, ledovku a svatomartinské - však on si každý něco vybere podle chuti. Tak ono se to asi všechno prodá, ale má to prostě stejné nectnosti jako osmistránkový jídelní lístek a hlavně to tak dělá každý druhý a pokud se zrovna u nich někde příjemně nezboříte ve sklípku, těžko si takového vinaře zapamatujete a po čase vybavíte.
Evas:
oba manzele na me pusobili sympaticky, pri letnich toulkach zkusim jejich rodinne vinarstvi navstivit.
p.j.: jo jo, mas pravdu. prirovnani k listku je trefne, ono vetsinou se nasi vinari na par hektarech snazi mit co nejvic z povolencyh odrud.
co se tyce me, malo kdy si z degustace odnesu nejakou fixaci na konkretni vinicni trat. i kdyz se o nich vinari rekneme okrajove zmini, preci jen, obecne vzato, se snazi spise prezentovat ta vina. konkretni vinicni trate si s vinem a vinarem zacnu spojovat az v okamziku, kdy ji poznam osobne, casto na kole. (zde mozna i plati, ze cim slozitejsi cesta k ni, tim vice si ji pamatuji, lol
)
ale mozna by bylo pri degustacich treba lepsi, kdyby misto svych plakatu vinari nekdy prinesly mapu vinicnich trati, ukazali kde dana odruda roste, proc se pro ni rozhodli, proc ji nenasadili na jine vinici apod.
Byla jsem na degustaci vín pana Šilinka a tam pan Šilinek mladší (sklepmistr) o tratích promluvil pěkně, ve srovnání s dalšími degustacemi opravdu nadstandardně. Rozpovídal se hlavně o trati Sahara, čím je specifická a jak bylo důležité vybrat pro ni nejen správnou odrůdu, ale i klon. Ale musela bych si nosit diktafon! A taky na ochutnávky chodím hlavně proto, abych si užila víno a poslechla pěkné povídání, zápisky jsou jen vedlejší produkt. Takže ani v článku o Šilinkových na ovine.cz se toho o tratích ode mně lidi moc nedozví. Takže i když se najde světlá výjimka mezi vinaři, která o tom mluví, je to tak, jak říká p.j. - prostě to nestíhám zapisovat. A když jo, ztratím poznámky nebo je druhý den nepřečtu