Cyklotoulky po Wachau
Letní teploty přišli letos zase o něco dřív a protože nás to s H. už lákalo někam pod stan, namířili jsme si to začátkem května do sousedního rakouska k Dunaji, do Wachau. Vyrazili jsme, jak mívám často ve zvyku, více méně na slepo, stan a kola sebou. Dopředu jsem samozřejmě měl nastudováno několik zkušeností z diskuze zde, tipy z turistických průvodců, kromě polohy kempů jsem ve svém pédéáčku měl poznačeny i adresy několika penzionů a samozřejmě kontakty na vinaře, co bych rád navštívil.
Oblast Wachau začíná asi 70km od českých hranic, je to tedy blizoučko. Pořád nechápu, že jsem tam nevyrazil už dříve. Na rakouské straně jsem zvolil pro naši cestu trasu z hraničního přechodu Chvalovice do Pullkau, pak následoval Eggenburg a tak dále, po silnici 35 až do Kremž (Krems an der Donau). Silnice mají v Rakousku v perfektním stavu, před a v obcích je časté omezení rychlosti, po překročení hranice se cesta dá zvládnout za necelou hodinku a půl. Přejeli jsme Dunaj a po pravém břehu (silnice 33) zkusili štěstí v Kemp Rossatz - malý kemp, ve kterém jsme nakonec i zůstali, ještě byl minimálně obsazen pouze několika karavany a s pěkným výhledem ze stanu přímo na Dürnstein jako bonus.
Hned první den po příjezdu jsme se rozhodli na kole vyrazit po okolí a zmapovat situaci spolu s místníma podmínkama, nakonec jsme proti proudu Dunaje, lemovaném úžasnými terasovitými vinicemi, dorazili až do Melku. Podmínky pro cykloturistiku jsou zde vynikající i pro úplné začátečníky, vesničky plné větších či menších vinařství a i ti, co si netroufají zazvonit u zavřených dveří se nemusí návštěvy obávat díky místní kulturní tradici Heurige. Kouzelná na Heurige je právě možnost ochutnat široký sortiment vín jednoho vinaře v jeho domácím prostředí, s tradičním pohoštěním za celkem přijatelné ceny (šunky, sýry, klobásky, pomazánky) a bez nutnosti předchozího domlouvání návštěvy. Stačí nahlédnout do některého z veřejně dostupných Heurigenkalender a vybrat si termín a vinaře. Z plánu navštívit restaurace a vyzkoušet místní pochoutky z chřestu a dunajských ryb nakonec sešlo, po celý pobyt jsme vlastně byli živi jen z Heurige přímo u vinařů.
Ale ani s individuální návštěvou u vinařů není většinou problém. Před nákupem jsem vesměs vždy dostal ochutnat většinu z aktuálního ceníku a mít jen trochu lepší jazykové znalosti, není problém si dlouze vykládat nejen o víně. Povahy lidí jsou samozřejmě různé, někdo je přirozeně srdečný a sálá z něj radost a nadšení, s potěšením ukáže sklep a na mapě nasměruje do vinice, z jiného je cítit hlavně biznis a snaha prodávat za každou cenu. Během našeho toulání jsem ale nikdy neměl pocit, že by naše nečekaná návštěva obtěžovala. Vůbec by mi nevadilo, kdyby to jednou fungovalo takto snadno i u nás
O konkrétních vínech a vinařstvích se asi budu zmiňovat až v průběhu času, ve zvláštních zápiscích, jak budu dovezená vína postupně otevírat a porovnávat dojmy v klidu domova s poznámkami z rakouska.
Z kempu v Rossatzu jsme se taky ještě den před odjezdem přesunuli blíže k Melku, na tábořiště v Emmersdorfu, honem postavili stan a celý poslední den trávili vyzvedáváním již objevených vín a rychlým objevováním dalších zajímavostí. Sám za sebe jsem si nenechal samozřejmě ujít ani tradiční destiláty a likéry z Wachau, kromě malých výrobců jsem si dal jako povinnou ochutnávku a návštěvu prodejen značek Bailoni a Wieser.
Kromě Wachau byla zážitkem i návštěva vinařského domu Sepp Moser v Kremstal, kterou jsme neplánovaně absolvovali při zpáteční cestě. Původně jsem počítal, že udělám jen několik fotek legendárního sídla. Ale když už jsem obcházel kolem, tak jsem sebral odvahu zazvonit a lámanou angličtinou požádat o ceník a případné svolení udělat nějakou fotku atriového interiéru. Baterie ve foťáku bohužel zradila, takže z focení moc nebylo. Spolu s ceníkem jsem ale dostal i okamžitou nabídku na ochutnávku, takže jsem si domů přivezl i nějakou láhev odtud.
Wachau i Kremstal stojí určitě za návštěvu, navíc to není vůbec daleko, takže odpadá nutnost si plánovat nějakou mimořádnou dovolenou a není problém se tam otočit třeba i párkrát do roka. Určitě by stálo za to se tam mrknout i v nadcházející meruňkové sezóně, kdy nebude nouze ochutnat meruňkové knedlíky a další výborné meruňkové pochoutky :o)
Diskuze
Hm, perfektní. Pokud budu vyrážet, ozvu se pro další rady.
Na kolik vychází zhruba heurige?
Moc pěkné a lákavé, navíc nabité informacemi! Myslíš, že je to aplikovatelné i s malými dětmi?
Tom: klidne se ozvi, navic diskuzi o cestovani do wachau zde nechavam stale otevrenou pro dalsi postrehy
ad heurige: zalezi co si vsechno objednas. my jsme si davali vesmes oblozene sunkove a syrove talire, vynikajici byly zverinove talire - podle slozeni se cena pohybovala kolem 4-7eur. varena tepla jidla kde meli byly drazsi a polevky tusim neco kolem 2-3eur…
oa: wachau urcite stoji za navstevu… jestli i s detmi, to zalezi jak jsou deti zvykle pod stan asi ne, ale po celem wachau se da najit ubytobani v privatu. treba pani Jamkova nam nabizela az prijedeme priste ubytovani a zduraznovala, ze deti nejsou zadny problem - mila stara pani co si rada povida, trochu mi pripominala babicku http://www.weingaestehaus-jamek.at/ zadny luxus, ale asi by to pusobilo domacky vesnicky.
pokud deti jezdi na kole, dunajska cyklostezka by mohla byt optimalni pro vylety mezi vesnickama, minimalni stoupani, vetsinou asfalt a vesmes oddelene od silnice. rodinek s detmi na kole jsem videl dost.
Pozítří tam jedeme,můžete poskytnout nějaké tipy na konkrétní vinaře a vína, která jste si sami vybrali?
P.S. Měli jste štěstí, minulý týden bylo na cyklostezkách podle fotek 1,5 m vody.
taky na to myslim, ze s tim pocasim nam to opravdu dobre vyslo - ted to tam asi nebude tak vesele podle vcerejsiho clanku na aktualne http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=641176 pro Dunaj ocekava v oblasti Wachau dalsi zvyseni hladiny o deset az dvacet centimetru…
ad tipy: netroufam si takhle z fleku davat nejaka doporuceni, poznamky od vinaru mam jeste ruzne rozfrkane po cenicich a sam jsem doma prakticky jeste nic neotevrel, nechavam lahve odpocinout, nemam svuj vyber tedy overen
za navstevu urcite stoji velka vinoteka domane wachau - ja jsem si tam vybral mineralni veltlin federspiel kollmitz 2008 jeste divoky a potrebujici sklidnit.
Weingut Pomasi meli zajimavy smaragd veltlin 2008 ale ja jsem si odvezl tajemne pusobici riesling federspiel 2007 a ted jsem zvedav jak moc jsem se spletl, protoze to k nim bylo opravdu do kopce a ja jsem sotva popadal dech
u hirtzberga doporucuji pozornosti jeho veltliny (pravda trochu drazsi zalezitost), ja jsem si vybral mladickej rotes tor federspiel 2008 a necham ho minimalne do dalsich prazdnin lezet.
asi bych doporucil u wieser-a ochutnat jeho ovocne destilaty, opravdu siroka skala, me bavila slivovice z duboveho soudku, ale je z ceho vybirat…
uf…
nerad bych nejak ovlivnoval, protoze postupnym propijenim dovezenych vin budu teprve sledovat, jak moc jsem se spletl pri vyberu. kupoval jsem vesmes v malem - tak po dvou trech lahvich od toho co me zaujalo, protoze do wachau se da pripadne zajet i ‘naotocku’ kdyz bude treba…
nejlepsi bude, kdyz si to tam omrknes a vyberes sam a pak to porovname preji prijemnou dovolenou a at se uz sklidni pocasi!
Díky, samozřejmě to beru jako volnou inspiraci. Spíme přímo u Johana Donabauma (také dražší záležitost)ve Spitzu, ale chceme prozkoumat celé údolí. Nedávno jsme pili z Domane Wachau federspiel riesling, moc pěkné, také mě přišlo na mysl slovo tajemné.
Ještě jednou, chtěl jsem najít na webu Weingut Pomasi, ale neuspěl jsem, nemáte tam nějaký překlep? Díky!
Tak potřetí. už jsem to dopátral - je to Pomassl.
Adresu Donabauma jsem mel take na seznamu vinaru k navstiveni, ale uz to casove nevyslo… takze priste - rad si pak poslechnu reference
- no rodina Pomasi ma v nazvu takove to nemecke es nebo co to je, kazdopadne web je http://www.herbstzauber.at/