Vinný Pavouk

Tento zápisek chápu jako volné pokračování předešlého. V něm je tedy také vysvětleno jak, proč a kde že jsme se to v Němčičkách ocitli. Pokračuji proto rovnou přibližně z místa, kde jsem to minule přetrhnul…

Celnice Svoboné spolkové republiky Kraví hora

Přívalovými lijáky a bouřkami rozemletý sešup od rozhledny nad Kraví horou vede přímo k celnici Svobodné spolkové republiky Kraví hora. Při projíždění sklepní uličkou je na některých místech sice ještě znát loňské zřícení sklepů, z kola to ale vypadá, že se místní s katastrofou již alespoň částečně vypořádali. My se nikde nezastavujeme a touláme se dál.

Za shlédnutí stojí malebná sklepní kolonie Pod Strážním kopcem v obci Vrbice, kde jsou sklepy umístěny až v pěti patrech nad sebou. Kostel sv. Jiljí, pod kterým jsou sklepy vybudovány, je vidět nejen z bořetické rozhledny, ale z celého dalekého okolí.

Vrbice - sklepní kolonie

Vrbice - sklepní kolonie

Těch rozhleden jsem již letos postupně zaznamenal víc a víc. Kromě bořetické rozhledny, která byla otevřena již v roce 2006, jsme vystoupali a rozhlédli se také z nedávno otevřené rozhledy Slunečná. Po kapličce svatého Urbana, patrona vinařů a vinohradníků, ochránce vinic a ochránce proti opilství, je rozhledna na viniční trati Nadzahrady další zajímavou turistickou atrakcí Velkých Pavlovic. Během sezóny bude u rozhledny pro návštěvníky otevřen i malý bufet se sociálním zařízením a jakási maličká lokální vinotéka v podobě slováckého sklípku.

Rozhledna Slunečná u Velkých Pavlovic

Bořetice z rozhledny Slunečná

Skoro nejhezčí výhled pro mě byl ale z právě otevřené rozhledny v Boleradicích na kopci Nedánov, přesvědčil jsem se, že opravdu jsou vidět komíny Dukovan, Vídeň ani Brno jsem ale nenašel, trochu je škoda stromy zastíněného výhledu - odhadem na severovýchod. Ale to jsem přeskočil, na Nedánov jsme se totiž stavili až další den, když jsme jeli do Vinařství Koráb vyzvednout koupená vína.

Nová rozhledna v Boleradicích

V Pavlovicích jsem se odvážil ještě ‘zabušit’ na dveře šlechtitelky, ochotná a příjemná mladá paní co tam zrovna asi snad držela službu mi dala kouknout do ceníku, koupit cokoliv není problém, ochutnat by asi prý bylo možné taky, ale k tomu je třeba domluva a přítomnost sklepmistra. Dobrá zpráva, příště až budu courat kolem se zkusím ohlásit dříve. Kupuji naslepo láhev Grand Cuveé André, tip na nějaké vysazené Agni v okolí bohužel nedostávám (na trošku nechápavý obličej reaguji opatrným dotazem “…je přece počátek šlechtění Agni tady u Vás v Pavlovicích?” dostávám odpověď něco jako “…ano? to asi ne, od nás je André. Agni ani neznám.”). Škoda, moje snaha najít cíleně nějaké vzorky a poznat tak odrůdu blíže je stále pouze příležitostná.

Ve Velkých Pavlovicích jsem si také všiml akce ‘Otevřené sklepy‘, ještě přesně nevím co si pod tím mám představit, ale jestli to bude fungovat alespoň trochu vzdáleně jako heurige v rakousku, tak tleskám! Rád bych se během léta ještě vrátil vyzkoušet místní pohostinnost na vlastní kůži

Při návratu cestou domů jsem se pak ještě zastavil na skok ve vinotéce PPS Agro Strachotín pro několik lahví Rulandského šedého 2007 ve výběru z bobulí prokvašeného do sucha. Ale to zase přeskakuji, protože náš pobyt v Němčičkách neskončil…

Vinotéka PPS Agro Strachotín

Ještě večer nás s H. příjemně nečekaně čekalo nakouknutí do vinařství Vinařský dvůr. V občerstvení na koupališti jsem totiž u piva zjistil od pana správce areálu Jaroslava Stávka, že je otcem pánů vinařů Jana a Richarda Stávkových.
S díky přijímáme možnost se přidat ke skupince, kterou bere na návštěvu do vinařství Vinařský dvůr. Díky němu také později poznávám ing. Richarda Stávka osobně, dáváme se krátce do řeči a protože už není dostatek času, domlouváme se na případnou poznávací návštěvu v Němčičkách někdy jindy (btw: už se z toho něco konkrétního rýsuje, pokud by se někdo měl zájem třeba ještě přidat…).

Vinařský dvůr - lahve

Vinařský dvůr šéfuje ing. Jan Stávek, který byl bohužel služebně nepřítomen, proto ho v roli průvodce zaskočil jeho otec. Kromě tradiční výroby se vinařství zaměřuje zejména na speciální vína a také na nejrůznější likéry z převážně divoce rostoucího ovoce, zvláštností je třeba léčivý likér z Rakytníku nebo certifikovaná bio-vínovice. Mezi výzdobou prostor vinařství se nalézá také například dopis adresovaný panu Stávkovi hercem Vlastimilem Brodským, skoro přesně rok před jeho smrtí.

Dopis panu Stávkovi od V. Brodského

Vinařský dvůr / Bio-vínovice

Pan Jaroslav Stávek musel v roli průvodce nahradit svého syna Jana Stávka, který byl služebně mimo...

My jsme ochutnali několik vzorků vín, ovšem protože pozvání přišlo nečekaně, moje poznámky je třeba brát hodně s rezervou, jsou dost neuspořádané a navíc nepřesné díky tomu, že vína nebyla lahvovaná, ale chutnaná přímo ‘ze sudu’. První vzorek SZ 2008 na mě zapůsobil hodně zajímavě (myšleno spíše v dobrém smyslu), v chuti i vůni se mi vybavovala trochu kořenitost lopuchového listu, ale než jsem se stihnul nad tím trochu zadumat, už pan Stávek naléval další vzorek. Rosé Špigle-Bočky 2008 je příjemné osvěžující víno s jemnou třešňovo rybízovou dochutí, takovéto růžovky se mi líbí. Druhé chutnané rosé Růžený 2008 si mě už asi tolik nezískalo. Obecné veřejné nadšení bylo znát při chutnání cuveé Áčko 2008, směs odrůd Sg+RB+Pa, v chuti dominovala asi nejvíce Pálava s dlouhou dochutí zralého liči a i mě se podle poznámek nakonec zalíbila jemná zakulacená chuť zbytkového cukru v rovnováze s kyselinkou. Karmazin 2008 je cuveé nazvané podle místního starého pojmenování Frankovky, právě tou je tvořena většina kupáže, doplněná ještě o SV a MP, tohle se mi zalíbilo i když ještě v chuti působilo tak nějak neotesaně, ukládám a nechám se překvapit co s tím případně udělá další ležení. Fortifikovaná Mistella de Muscat (2008?) je zajímavá sladká specialita, ve vůni cítím čas vinobraní, zralé lisované hrozny a kompotované liči, v chuti příjemnou kořenitost s dochutí snad až po oregánu či majoránce? Díky nepřesným poznámkám nevím, jestli se mi právě toto víno podaří ještě někdy ochutnat, protože v nabídce je Mistella v několika provedeních, přičemž je lahvována i systémem solera 99 (jednotlivé ročníky jsou postupně směšovány kvůli jednotnému charakteru, v tomto případě od ročníku 1999). Takže i když nevím, kterou várku jsem chutnal, jednu láhev solera99 jsem si také ze zajímavosti odvezl a porovnám moje poznámky někdy v klidu. Další likérové víno Lokus červený (2008?) temné barvy a ovocně karamelového výrazu mi připadlo asi trošku méně zábavné a kratší v dochuti, cestu mezi příznivce sladkých vín ovšem bezproblémů taky najde, já totiž nejsem asi úplně ta správná cílová skupina Po naší návštěvě můžu hlavně milovníkům různých specialit a sladkých vín Vinařský dvůr k návštěvě opravdu doporučit.

Během datlování tohoto zápisku navíc usrkávám cuveé Dědova večerka 2008, víno které jsme sice nechutnali a koupil jsem tedy na slepo, ale po VČ vždy se zajímavosti rád sáhnu. Prý se jedná o dnes již tradiční rodinnou směs VČ doplněnou trochou RV. Vlastně bezproblémově pitelné každodenní letní víno. Ve vůni na mě působí takovým zvláštním sklepním dojmem, který nalézám většinou u vín malovinařů samozásobitelů, v chuti příjemně živé až hravé s lehce nasládlým koncem. Chvílemi vlastně i celkem zajímavé, slepé koupě nelituji…