(nejen) Sylvánský víkend
O víkendu jsme se po nějaké době opět sešli skoro v již ‘tradiční’ skupince, tentokrát pod záminkou zkusit si udělat jasno v odrůdě Sylvánské zelené 
A byl z toho víkend z mého pohledu moc příjemný a odpočinkový. V sobotu dopoledne, během návštěvy jednoho fajn krámku s vínem, se mi o ‘bulvární vložku’ postaral telefonát od informátora o destruktivním požáru haly Nového vinařství, což mi v probdělém stavu po pátečním sezení nad víny chvíli trvalo, než jsem začal brát vážně. Trošinku toho vzrušení pak v pivovarské hospodě v Medlešicích, kde jsme se zastavili ochutnat místní ležák zrovna v okamžik, když v posledních sedmi vteřinách Rachůnek zkazil radost už radujícím se švédským fanouškům. Jen návštěva Frolíkovi pražírny kávy se bohužel svou provozní dobou do programu nevešla.
Co se týče sylvánu, tak i když jsme se na dno naší sylvánské rady dobrali až v brzkých ranních hodinách, nevím jestli se dá říci, že bych byl teď nějak více moudřejší než před víkendem V encyklopediích často uváděná odrůda pro výrobu bílých vín neutrální chuti, spíše určených pro každodenní pití nebo k doplnění běžných pokrmů. Sešlo se nám celkem patnáct vzorků z různého ročníku a místa původu. Vína se charakteristicky obecně dost lišila a jasno mám teď snad jen v tom, že Sylvánské zelené (ať už za tím stojí cokoliv) je schopné nabírat docela dost odlišných podob.
Sylvány - korky
Slepá páteční degustace tradičně zábavná, prakticky žádný vzorek jsem dříve vlastně neznal, takže hodně zvědav jsem byl pak na odhalení. Seznam všech vzorků si zapisovat nebudu, Tom to určitě na svém webu udělá brzo za mě 
Poznačím si jen v rychlosti co mě nějakým způsobem zaujalo. Jako ‘bonus’ se podařilo sehnat láhev Sylvánské červené 2008 z Vinařství rodiny Košuličovy: odrůda údajně mutace Sylvánského zeleného, každopádně je pravda, že tak nějak bych si asi troufnul ï představovat sylván na slepo, říznější spíše neutrální bílé víno, při troše pozornosti s nenápadným ovocným podbarvením, zbytečně nekomplikované a dost dobře pitelné i druhý den od otevření. SZ 2008 zemské Jan Pavlík (Konice / Kraví Hora) přišlo naslepo jako první vzorek a hned potěšilo, mě jen po odhalení překvapilo tam kde jsem ho nečekal: tradičně dělané a trochu i doslazované víno od malovinaře z obce Nový Šaldorf, zvláštní a v té chvíli těžko popsatelná vůně takových těch malovinařských vín s trochou zaprášené minerality, kyselinka a zbytkový cukr tak akorát aby se to dobře pilo, nejlépe rovnou z koštýře přímo u vinaře (znáte někdo vína pana Pavlíka blíže?). Na jiné straně stál alsaský Sylvaner 2004 Mochel Lorentz: tady asi myslím nikdo nepochyboval o původu, již dost nazrálé, perfektní alsaská mineralita, kyselinka to ještě stále drží i druhý den a i když by se to mohlo zdát asi již trošku i chvílema trochu neharmonické, nicméně mě to dost baví a pokud podobně vypadají i jiné lahve, s vypitím bych více nečekal - nemám poznačeno, co na to přesně ostatní, ale u stolu se opatrně šeptají i slova jako černá mastička, takže přesto že v konečné TOP3 jsem tohle myslím omylem úplně zasklil, snad to není zase nějaká moje zvrhlá úchylnost :o) SZ 2006 PS Patria Kobylí a.s. (Kobylí / Holý kopec) jsem dal hvězdičku navíc díky příjemné šťavnatosti, svěžesti a pěknému závěru. Se vzorky ze Znovínu to nebylo tak úplně jednoznačné. SZ 2008 PS Znovín (Vrbovec / Kraví Hora): zvedal jsem pro něj ruku první večer, příjemná vůně tvářící se až lehce krémovitě, snadno pitelné s dotekem zbytkového cukru co neotravuje, svěží a s příchutí na louce zlomeného stébla. Otevřené druhý den je pak mnohem řidčí a už ne tak zajímavé. Den v lednici bez korku zase vůbec nevadil staršímu a suššímu bráškovi SZ 2007 PS Znovín (Vrbovec / Vinná hora), který první den měl spíše běžnou spotřební podobu, druhý den se to pilo podle poznámek už mnohem zajímavěji. SZ 2007 PS VS-Valtice (Dolní dunajovice / Kraví hora) když jsem pil před rokem bylo asi o něco zajímavější, ale stejně mám ze slepé degustace připsanou poznámku, že to není sylván (i když jsem pochopitelně věděl, že budou jen sylvány, ale co kdyby Tom se rozhodl nachystat na nás nějakou fintu?), dostatečně šťavnaté a chvílema je toho plná pusa, encyklopedická definice odrůdy z prvních vět zápisku tady nefunguje a mimochodem je to taky jediný vzorek u kterého jsem si značil poznámky o vzhledu - nádherně blištivé, jiskrné, zlato.
Sylvány - dopíjení lahví
Tož to je asi tak stručně výcuc toho, co si pohledem do notýsku vzpomínám, že bylo pro mě asi nejzajímavější nebo alespoň stálo za poznámku. Nakonec to nejdůležitější, proč jsme se s H. vydali napříč republikou, si zapsat nejde (ale zase se to nikdy nezapomene) - zážitek a příjemný pocit z pěkného víkendu stráveného s fajn lidmi, se kterými si máme o čem vykládat a sedí se až do pozních nočních hodin… ehm, brzkých ranních
Diskuze
Naprosto souhlasím s hodnocením znovínských sylvánů. Jejich pořadí jsem si musela druhý den taky “přehodit”, nulasedmička byla druhý den mnohem zajímavější. A neboj, co se týká alsaského vína, úchylka to určitě není. A nebo jsem rovnou deviant: mně se totiž líbil tento sylván ze všech nejvíc a byl mým favoritem oba večery
…aha vlastně, vzpomínám si - ty jsi měla písmena top vzorků díky vzniklé kombinaci zapamatovatelná :o)
Martine Vy jste byli v Medlešicích a ani jsi se neozval ?
Do pivovaru bych byl i kamenem dohodil
Lada: kdyz jsme courali po namesti v Chrudimi, tak jsem myslel na to, ze bych ti mohl zavolat
ale ono zase nakonec tolik casu nebylo, tak jsem si rekl, ze to ani nema cenu otravovat a tesim se na blizici setkani na morave! 
Tak to bylo určitě velmi pěkné, ale mě tentokrát zaujaly ty Medlešice. Čas od času se tam stavíme a to pivo je opravdu mimořádně zajímavé. To bychom se tam někdy mohli setkat.
milasko: normálně mám Medlešice dost z ruky
až budu zase jednou v okolí Chrudimi, chystám se tam určitě znova protože pivo je zajímavé, mě trošinku překvapila ‘špatná’ pěnivost, což byl snad jen problém na výčepu, takže ještě jedna zkouška! :o) příležitost se tam setkat tedy snad časem přijde :-))
Vinný pavouk: Ty furt taky s tou špatnou pěnivostí! Když pěna nesleze úplně a pivo nepůsobí jako břečka, tak mi nějaká výrazná či naopak méně výrazná pěnivost zcela nevadí. Hlavně že mi to chutná báječně, navíc za ty peníze
Jinak menší pěnivost nebude myslím “problém na výčepu”, páč shodnou dosáhnu i doma po převozu v PETce (s originál nepoužitým víčkem)…
Tom: hohó, proč ta pivní vztahovačnost?! tebe a tvé preference jsem přece nijak nenapadal :o)
narozdíl od američanů si dokáži hustou sametovou pěnu užít a její absence mi může trošku zkazit potěšení, na druhou stranu zase raději než ji honit Tetrahop-em tak řídkou
a vůbec, neber mi důvod se tam znovu zastavit na kontrolu! :o))) (jak se říká, důvod si vždycky najdem)
Vinný pavouk: Hehe
To skutečně cestou zůstalo nepochopeno. Však mě znáš, že bych na nikoho neútočil kvůli jeho senzorickým vjemům 
Prostě jen podle mne ta pěna není nijak tragická, aby mě to mrzelo a kazilpo dojem z tohoto moku…
no jo, žeru maso, nerozumím vtipu… nebo to bylo opačně? :-)))
Vinnému pavoukovi: Jen malá obhajoba tetrahopu - není to žádná syntetická látka, ale výluh (extrakt) z chmele. Jen se získává trochu jinak než klasickým postupem. A pěnivost není primárním cílem, tetrahop se používá ke zvýšení hořkosti při chmelení za studena. Tu “tetrahopovou” kampaň živil hlavně jeden gigantický pivovar ze západu Čech:-)
b.š.: ano, vím že za mediální Tetrahop kauzou stojí převážně Plzeň a další se pak přidali. o to ale ani tak nejde, ve své podstatě se jedná o surovinu získanou ‘chemicky’, která ve své podstatě bude obsahovat pak i jiné látky než vznikají při pomalém tradičním vaření - jiná věc pak je kolik se jí přidá a zda to budu schopen senzoricky rozeznat
rozhodně se nechci pouštět pro mě na docela tenký led, takže bych se zastavil někde u názoru, že malý lokální pivovar vařící tradiční český ležák budu od spotřebky odlišovat právě díky tradičním postupům a surovinám (což americký tetrahop není). Tetrahop a další technologické novinky má IMHO smysl obhajovat pouze u průmyslových spotřebních piv za 7.90kč
…ono nakonec podobně to mám i u vína a vinařů - někdo potřebuje hromadu pytliků, jiný se spolehne na tradiční postupy, senzoricky mohou oba udělat zajímavá vína, ale… :=) tož asi tak to vidím já, no…
Pavoukovi:
No, tahle plzeňská salva asi nebyla mířena na malé lokální pivovary, ale hlavně na Svijany a pivovar Janáček (skupina K Brewery), což jsou hráči, kteří znatelně ukrajují kolosům v celostátním měřítku…
Jinak souhlas - jestliže jsou deklarovány postupy pro tradiční vaření českého piva, tak tam tetrahop asi nemá co dělat. Jenže pak by tam rozhodně nemohly být ani cylindrokonické tanky, ředění odplyněnou vodou, i ta pasterizace by byla na hraně:-). A nakonec - dnes se vesměs používají “chmelové produkty” (granule)…
Já bych ten tetrahop zas neviděl jako takové “chemické” zlo - spíš bych ho ve vinařství přirovnal k použití bariku nebo cvrnknutí barvířky ke zlepšení barvy:-)
barik asi není přesné přirovnání, spíš bych ho přiřadil k věcem jako přidávání enzymů, taninů apod
já si totiž stojím za tím, že ve většině případů za špatný vzhled piva může vždy výčep. najít dobrý výčep je dnes asi stejně složité jako hledat dobrou kavárnu či vinárnu. on si dneska každý myslí, že pivo může točit kdekdo, žádné kurzy, pak to tak vypadá - podchlazené přecéočkované pivo natočené na jeden pokus a docmrndnutá pěna přiškrcením páky vůbec českému pivu nesluší, no pak se nedivím, že si i pivovary které by berličky nepotřebovali obhajují jejich používání, aby obešli problémy na výčepu. toť můj názor na Tetrahop 
ale to už jsme vážně mimo, i když ona pivní turistika za malými tradičními pivovary je také zábavná, díky za ně!
jinak jsme se dost posunuli mimo, nechtěl jsem zde diskutovat o pivovarnictví. jen jsem reagoval na vzniklou diskuzi, že než aby si ‘malý tradiční’ pivovar pomáhal či šidil pěnivost používáním berliček, to raději né