Vinný Pavouk

Dříve samostatná obec Rača, dnes již městská část Bratislavy na východě Malých Karpat, je s vinohradnictvím na Slovensku v historických pramenech spojena od nepaměti. Oblast kolem Rači se proslavila nejvíce místními červenými víny z odrůdy Frankovka modrá, v historii zde nazývané také třeba jako Limberger nebo Francula. A vína ze zdejších vinohradů na svazích jižního úpatí Malých Karpat nesoucí hrdé označení Račianská frankovka mohla být pyšná i na to, že roku 1767 vinaři dostali od císařovny Marie Terezie na pěstování Frankovky dispoziční právo a tímto vínem zásobovali přímo císařský dvůr ve Vídni.

Minulý rok jsem si zdejší okolí trochu projel, ale cesta za Račianskou frankovkou - v historii znamenající značku kvality, nebyla ani trochu jednoduchá. Pustnoucí legendární vinice dnes ustupují zástavbě a historická Rača se nepřehlédnutelně stává nedílnou součástí moderní Bratislavy. Osud podobný jako v případě dalšího vínem v slovenské historii proslaveného místa - obce Limbach.

Pustnoucí svahy nad Račou

Bohužel, nefunguje to tady tak, že procourám místní uličky, naslepo objevím nějaké místní vinaře, náhodně ochutnám a podle toho nakoupím. To jsem si oblíbil při toulkách za vínem v ‘marketingově lépe fungujícím’ zahraničí, takže stejně jako u nás by se příště určitě vyplatila o něco lepší příprava. Celkově z pohledu vinného turisty jsem dost nabyl dojem, že slovenský vinařský marketing se rodí ještě pomaleji a bolestivěji než ten moravský… nebo jsem třeba jen neměl štěstí a nebo objevovat vína ze Slovenska vyžaduje jiný způsob? Přesto se podařilo nějakou lahev Frankovky modrej z Račianských vinohradů objevit a bez předešlých zkušeností s obsahem lahve si k ochutnání dovážím domů.

Villa Vino Rača - Račianska Frankovka 2003

Villa Vino Rača - Račianská Frankovka 2003:
(degustováno 02/2011)

Podle webu společnosti Villa Vino Rača vznikl nynější název v roce 2004 po transformaci z poľnohospodárskeho podielnického družstva na akciovou společnost. Název byl odvozen z původního označení obce Rača z roku 1322 Villa de Récse. Rozhovor se zajímavými informacemi poskytl pro deník Pravda ředitel společnosti Ján Krampl.

Višňová, taková temnější fialová barva, proti světlu čistá a již při okrajích znatelně řídnoucí.
Vůně z počátku hodně zastřená a snad jen náznakem uležele povidlová, později s časem a kroužením se stává více sladce kořenitou. Se zvyšující se teplotou ve skleničce objevuji vůni flambované sušené švestky a současně i špetku těkavek, jako celek mi to ovšem vůbec není nepříjemné. S pohledem na ročník na etiketě je to i po několika letech stále živá frankovka s pěknou ‘podhorskou’ kyselinkou, časem dokonale vybroušené tříslo - nevím tedy jak výrazné bylo dřív, ale teď už je nedrsné a v závěru jen příjemně vysoušející s pikantní až trošku do štiplava dochutí. Otevřel jsem k pomalu dušenému hovězímu - jako doprovod zdá se dokonalé, při samotném pití pak do večerní nálady trochu jednodušší, ale vzhledem k postupnému vyvíjení na vzduchu zase ne nudné, takový nerušivý doprovod.
Našel jsem ve vinotéce v Pezinku za cenu něco kolem 7eur, což na slepo není úplně tak špatná koupě a v podstatě zkušenosti nelituji.

Miloš Máťuš - Frankovka modrá 2008

Pan vinař Miloš Máťuš je pokračovatelem rodinné vinařské tradice v Rači. Sympatické na vinařství je používání spíše tradičních technologií, zvláště pro červená vína. U bílých je kvůli aromatice během kvašení v nerezu hlídána a řízena teplota, jinak se ve vinohradě i ve sklepě snaží obejít bez zbytečné chemie a berliček v podobě enzymů, aromatických kvasinek. Vína jsou lahvována bez ostré filtrace či chemické stabilizace. Jeho bílá rulanda, kterou jsem dovezl na setkání v Praze byla bohužel absolutně mimo kondici, škoda - docela jsem byl zvědav a dost si od ní sliboval. Pan Máťuš je znám hlavně skrz jeho Frankovky, proto jsem si nenechal ujít možnost několik různých lahví z Rači dovézt. Nakupoval jsem také naslepo bez předchozího ochutnání, škoda - možná bych toho koupil víc, navíc jsem měl i smůlu, že při mé návštěvě byl pan Máťuš bohužel obchodně pryč a na moje zazvonění musela zaskočit paní manželka.

Od otevření této lahve už nějaký měsíc utekl, takže poznámky jsou již méně živé než u Villa Vino Rača. Na papíře mám poznačeno světlejší rubínová barva, na nefiltrované červené poměrně jiskrná barva (je pravda, že před otevření den láhev stála). Zrale ovocná vůně, s pomocí Pavlovových reflexů krémová. Líbí se mi venkovská linka pozdně letního dvorku. V chuti ovocnost pokračuje, pěkná svěží kyselinka, celkově pocitově to mám spíše takový studenější pinot styl. Toto víno jsme chutnali s vinnou předadventní návštěvou, kdy jsme se i společně shodli, že v případné slepé degustace by bylo snadné se nechat svést někam úplně jinam, než k tipům na Frankovku. A dlouho do noci jsme pak taky diskutovali, jestli to je dobře nebo špatně a zda to vadí nebo nevadí Ač už si úplně jasně nevzpomínám, jakého závěru jsme se dobrali, jasně si vzpomínám, že se mi to moc líbilo a dostat ochutnat hned na místě během nákupu, dovezu si tohoto vína rozhodně víc (cena 5eur ‘ze dvora’).

Miloš Máťuš - Frankovka modrá 2008