Vinný Pavouk

První srpnový pátek v podvečer jsme dorazili do Vysokého mýta a nejednalo se tentokrát o žádný můj tradičně impulsivní náhodný výlet. Naopak, cíl byl tentokrát přesně daný a jasný i když nezasvěceným podle názvu možná trochu tajemně znějící. Tom povolal k sobě sedm ‘mlaskalů’ na akci nesoucí krycí název RVíkend, tož aby mu za zatemněnými okny jednoho přízemního bytu společně pomohli najít cestu k Ryzlinku vlašskému.

Určité informace o možném konci českého Decanteru již prosákli, Jižní svah to třeba naznačoval před čtrnácti dny, ještě než zmizel do luhů a hájů tady. Předpovědi agentury JPP zmiňoval později i Sklenička v bio pozdním sběru a tehdy jsem s ním v duchu souhlasil, že pokud k tomu opravdu dojde, bude mi to i líto, ale asi se nic zvláštního nestane…

Tento zápisek chápu jako volné pokračování předešlého. V něm je tedy také vysvětleno jak, proč a kde že jsme se to v Němčičkách ocitli. Pokračuji proto rovnou přibližně z místa, kde jsem to minule přetrhnul…

Díky Tomovi jsem se konečně dostal začátkem předposledního červencového týdne k návštěvě vinařství Koráb v Boleradicích. A výlet do Velkopavlovické oblasti jsme se s H. rozhodli trošku protáhnout a udělat ‘revizi’ okolí. Co se týče ubytování, díky strategické poloze padla volba na stanování v prostorách pěkného sportovního areálu v Němčičkách s koupalištěm a nejníže položenou sjezdovkou.
Do Němčiček jsme tedy dorazili o den dříve během nedělního odpoledne, po domluvě s panem Stávkem postavili pod sjezdovkou stan a na kolech vyrazili po cestách skrz okolní vinohrady. Po týdnech nekončícího deštivého počasí jsem se už těšil, až šlápnu do pedálů a trochu protáhnu zlenivělé tělo. Taky jsem byl zvědav, v jakém stavu po kroupových smrštích v minulém týdnu se vinice nacházejí…

Santenay Premier Cru ‘Clos Rousseau’ 2007 z burgundského vinařství Domaine Marc Bouthenet bylo posledním vínem, které mi zbývalo z obsahu SKB 2. Víno sice ještě mlaďoulinké, údajně lahvované teprve s koncem roku a Pan Sklenička varuje ‘bedýnkáře’ před předčasným otevřením. Hned jsem ale věděl a taky avizoval, že ze zvědavosti jej předčasně otevřu. Snad v tom vidím příležitost udělat zkušenost s postupným sledováním vývoje vína s nadějí, že po dalším kusu k porovnání se mohu zkusit mrknout příští rok při případné návštěvě burgundska (nebo pokud to bude zásah na srdeční komoru je tu ještě možnost nakoupit zde). Taky jsem si hned plánoval, že udělám pokus i s karafou. Jako omluva předčasného otevření alespoň to, že dostalo oproti ostatním vínům z bedničky nejdelší povinou pauzu v temnu a chladu mít možnost se po cestě trochu uklidnit.